02.04.2024 17:00-18:30 Utorok
Miesto konania: Bratislava, Dom QUO Vadis, Bratislava, Dom Quo Vadis, Veterná 1
Výstava ikon (potrvá do 5. mája)
Podle mého názoru křesťanské ikony jsou na prvním místě výsledkem modlitby a duchovního života. Teprve na druhém místě můžeme hovořit o ikonách jako o výtvarném díle. Jedná se o zobrazení sakrálních témat, která mohou být předmětem úcty. Ale především se jedná o symboly křesťanské víry, hledání samotných kořenů křesťanství. Neboť ikony jsou nejstarším křesťanským výtvarným uměním. A to v provedení deskové malby, fresky, anebo mozaiky. Tvorba ikon je jako proces stoupání od temnoty ke světlu. Na ikonu se nejdříve nanášejí tmavé tóny barev a postupně se prosvětlují až k těm nejsvětlejším. Podle tradice na ikonách nejsou stíny, protože z ikon vychází světlo.
Ve východní spiritualitě je ikona brána na roveň Písma svatého. Podle tradice prvním ikonopiscem byl evangelista sv. Lukáš. Ten, který pod vlivem Ducha Božího sepisuje evangelium a skutky apoštolů, pod vlivem toho samého Ducha tvoří první ikonu na dřevěnou desku stolu. Z toho důvodu je ikona brána jako Boží slovo v obraze. Z toho důvodu se ikony opisují, jako se ve středověku opisovalo Písmo svaté s duchovní literatura. To je i důvod, proč se tvůrcům ikon říká „ikonopisci“ a nikoli „ikonomalíři“.
Přední český ikonopisec se narodil 21.9.1973 v Zábřehu na Moravě. Vyrůstal v Mohelnici. V roce 2000 vstoupil do Řádu menších bratří kapucínů , kde se během svého působení naučil umění tvorby ikon . Velkým přínosem pro něj byly konzultace s pravoslavnými ikonopisci, během kterých se seznámil s tvorbou ikon dle původních technik používaných v době Byzance . Od roku 2003 se věnuje tvorbě ikon, první ikony vytvářel pro spolubratry v kapucínském klášteře. Působil v klášterech v Praze , Újezdě u Uničova , Olomouci a Brně . V roce 2006 se rozhodl neskládat věčné sliby v Řádu kapucínů a opustil řeholní společenství. V roce 2009 založil ikonopiseckou dílnu v Praze a účastnil se
kurzu Kopie Mistrů pořádaným Národní galerií v Praze, který byl zakončen společnou výstavou autorů v prostorách kláštera sv. Jiří na Pražském hradě . Pod vedením Petra Hampla absolvoval kurzy fresky a mozaiky. V roce 2010 ilustroval knihu Důvěřuji Bohu a proto i bližnímu bratra Pacifika Matějky, OFMCap. Ve spolupráci se sestrami Paulínkami vydával omalovánky pro děti s tématikou ze života světců. Od roku 2012 pravidelně pořádá kurzy ikonopisu v České republice a na Slovensku. Spolupracuje s pravoslavnou teoložkou Kateřinou K. Bauer při pravidelných duchovních cvičeních s tvorbou ikon.
Má za sebou několik výstav v České republice, Rakousku a Německu.
Na výstavě je možné spatřit ikony Martina Damiana od jeho začátků až po současnost. Vývoj ikonopisce v jeho tvorbě. Ale také proces, jak ikony vznikají. Názorná ukázka toho, jak se pracuje se žloutkovou temperou a postupně se barvy nanášejí, než postava na ikoně začne „žít“.
Pracujem ...